Autorem textu modlitby Zdrávas Královno, pocházející ze středověku, je patrně básník Heřman z Reichenau, autorství bývá však někdy připisováno i svatému Bernardu z Clairvaux. V našich májových úvahách se dnes zastavíme u této modlitby, která bývá častěji recitována jako závěrečná antifona na ukončení Denní modlitby církve a někdy jako poslední modlitba provázející duši zesnulého při pohřbu.
Zdrávas, pozdravujeme tebe, Maria. Těmi slovy, jako tě pozdravil anděl z nebe, když ti zvěstoval Boží záměr s tebou. Nazýváme tě Královnou: Královnou andělů a patriarchů, proroků a mučedníků, vyznavačů a panen, Královnou všech svatých. Matko milosrdenství! Srdce milého, srdce čistého, srdce neposkvrněného. Tys obrazem včelí matky i dělnice, Matko všech směřujících k životu věčnému, Živote! Panno, pracující na díle našeho vykoupení, nesoucí med útěchy do našich životů, Sladkosti a naděje naše! Buď zdráva, oživuj a potěš!
K tobě voláme vyhnaní synové Evy! My, putující církev do domu zaslíbení, do věčného Ráje, kde již ty, nová Eva, nás očekáváš, abys nám podala plod ze stromu života. Ale dosud ještě nejsme v cíli, proto: K tobě vzdycháme lkajíce a plačíce... Setři slzy z našich tváří, abychom se radovali, ale též vypros nám slzy pokání, abychom kajícně žili v tomto slzavém údolí. Orodovnice naše, přispěj nám na pomoc a obrať k nám své milosrdné oči, pohlédni na nás, na své děti, syny a dcery, kteří bez obuvi a v otrhaných šatech zpět se k tobě vracejí, syny Matko milosrdenství.
A snažně tě prosíme, Maria, o to jediné potřebné: Ukaž nám Ježíše, požehnaný plod tvého života! Ukaž nám svého Syna - a to nejen po tomto putování, ale už nyní. Ukaž nám jej ve všech svatostáncích světa, ukaž nám jej v trpících bratřích a sestrách, ukaž nám jej jako Krále našich srdcí. Ó Milostivá, Maria, plná milosti a Prostřednice všech milostí. Ó přívětivá, Maria, s láskou celý svět objímající, a zvlášť na ubohé hříšníky a maličké shlížející. Ó přesladká, Panno Maria! Slovy nedokážeme vyjádřit, kým pro nás jsi. Vyslyš, prosíme, tuto naši modlitbu a sviť na cestu svým dětem ztraceným v údolí stínu smrti. Tyto děti pozvedají své tváře a hledí k nebi. Vidí hvězdu, která jim osvětluje cestu, a proto kráčí dál, putují až do velkého Království, kde na ně se svým Ježíšem čekáš, abys jim otevřela bránu a v plném jasu konečně zahlédnou tvé milosrdné oči.
Matko milosrdenství, Maria, oroduj za nás!